KONKURUJE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY PRO KRMENÍ ZVÍŘAT PŮDĚ VYUŽÍVANÉ PRO PRODUKCI POTRAVIN PRO LIDI?
Často se uvádí, že na výrobu 1 kg hovězího masa je třeba 6-20 kg obilovin. Tyto údaje rozhodně neplatí v případě Evropy a výpočet je nesprávný i na celosvětové úrovni!
Vezmeme-li jako příklad systém produkce přežvýkavců v EU, je založen na pastevních a smíšených systémech. Travní porosty hrají významnou roli v krmení hospodářských zvířat, neboť se z nich vyrábí vysoce výživné krmivo. Také koncentrovaná krmiva podávaná hospodářským zvířatům se skládají z rostlinných zbytků a vedlejších produktů z obilovin (z mlýnských škrobáren, lihovarů), bílkovinných plodin (hrachové vedlejší produkty), olejnin (řepkové pokrutiny, slunečnice), ovoce (dužina citrusů), zeleniny a hlíz (dužina řepy, brambor) a také mléka (syrovátka ze sýráren).
Z tohoto důvodu je příděl potravy vhodné pro člověka v pastevních a smíšených systémech pro přežvýkavce velmi nízký. Na celosvětové úrovni představují krmné suroviny vhodné pro lidi přibližně 14 % celosvětové krmné dávky hospodářských zvířat.
Nedávná studie provedená výzkumníky Friedmanovy školy pro vědu a politiku v oblasti výživy, která je k dispozici v časopise Elementa – Science of the Anthropocene, ukázala, že při porovnání deseti různých způsobů stravování vykazuje vegansky orientovaná strava horší a méně diferencované využívání “půdních zdrojů”.
Bylo zkoumáno deset velmi odlišných diet, způsobů výživy, které představují deset způsobů, jak ovlivnit životní prostředí, deset způsobů – možná – jak ovlivnit náš a přírodní život, tedy i světovou biodiverzitu a nějakým způsobem i kulturní dědictví včetně krajinného rázu. Mezi deseti dietami se ukázalo, že ty, které vylučují potraviny živočišného původu a jsou obecně považovány za “ctnostnější”, jsou méně efektivní v hospodaření s půdou, protože se zaměřují pouze na ornou půdu a pohodlné využívání půdy.
Podle výsledků by využití půdy spojené s veganskou stravou dokázalo uživit méně lidí než využití půdy založené na stravě všežravců. Znamená to tedy, že úplné a náhlé odstranění živočišných produktů nemusí být pro lidstvo dlouhodobě nejudržitelnější variantou.
Veganská strava nemusí být vzhledem k lidské populaci, potřebě bílkovin a hospodaření s půdními zdroji ve světě tou nejlepší volbou. V případě paradoxního scénáře, kdy by vegani tvořili 100 % populace, bychom totiž potřebovali více orné půdy, protože složky veganské stravy se produkují s velmi nízkou účinností.
Ne všechny zemědělské půdy jsou z hlediska teoretické produktivity srovnatelné: některé z nich například dávají nejlepší výsledky při pěstování obilovin, ale jsou neefektivní pro produkci ovoce a zeleniny (např. jílovité půdy chudé na vodní zdroje), jiné půdy se naopak hodí pouze pro pastviny, protože zeleninové kultury by představovaly příliš vysoký výběr energetických faktorů (hustota kamenů, hloubka půdy, sklonitost atd.).