HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA SPOTŘEBOVÁVAJÍ TŘETINU VŠECH VODNÍCH ZDROJŮ NA SVĚTĚ! - JE TO PRAVDA?

Skutečný význam a metodika použitá pro výpočet tohoto údaje zůstává neznámá, proto je pro odhad skutečného dopadu chovu hospodářských zvířat nezbytné nejprve pochopit pojem “vodní stopa”. Hospodářská zvířata využívají třetinu všech vodních zdrojů, pokud započítáme zelenou, šedou a modrou vodu (viz předchozí otázka).

Pokud vezmeme v úvahu průměrnou spotřebu vody hospodářských zvířat, více než 90 % tvoří zelená voda (dešťové srážky) zachycená v půdě a odpařená rostlinami, která se vrací do koloběhu vody. K tomu by docházelo s hospodářskými zvířaty i bez nich. S ohledem na modrou a šedou vodu, které by mohly vstoupit do konkurenčního boje se spotřebou sladké vody, se odhaduje, že živočišný průmysl spotřebovává 13 % celosvětových zásob vody, přičemž většina této vody se využívá pro intenzivní výrobu založenou na krmivech.

Základní otázkou, která za tím stojí, je vlastně problém potenciální konkurence při využívání vodních zdrojů mezi živočišnou výrobou a jinými lidskými činnostmi.

Sladká voda je celosvětově vzácným zdrojem Na světě je odhadem 1400 milionů km3 vody. “Sladkovodní zdroje” jsou však omezené. Pouze 2,5 % všech vodních zdrojů tvoří sladká voda.¹ a pouze 0,003 % z tohoto obrovského množství, přibližně 45 000 km3 , lze využít pro pití, hygienu, zemědělství a průmysl (zbytek je uzavřen v ledovcích, trvalém sněhu nebo v atmosféře). Navíc ne všechna tato voda je dostupná, protože část z ní odtéká do vzdálených řek například během sezónních povodní. (FAO, 2017).

Očekává se, že celosvětová poptávka po vodě v budoucnu výrazně vzroste, a to o 50 % mezi lety 1995 a 2025 (Program OSN pro životní prostředí, 2008), zejména v rozvojových zemích, a to nejen kvůli většímu počtu obyvatel, ale také kvůli celkovému nárůstu průmyslové výroby a bohatství lidí, což vede k větší spotřebě energie, spotřebního zboží a potravin, zejména živočišných produktů. Očekává se, že tento nárůst spotřeby vody v domácnostech, průmyslu a zemědělství povede k rozšíření oblastí postižených nedostatkem vody.².

Živočišná výroba a nedostatek vody by měly být posuzovány na místní úrovni. Nedostatek vody jako takový neexistuje celosvětově, ale na úrovni jednotlivých zemí a regionů by bylo třeba problém nedostatku vody řešit. Neexistují žádné důkazy o tom, že by přítomnost hospodářských zvířat souvisela s rizikem nedostatku vody; například ve Francii se regiony s vysokou hustotou hospodářských zvířat a regiony s problémy s dostupností vody v létě překrývají jen málo, přičemž některé z těchto regionů jsou oblasti se zavlažovanými plodinami.

Globální modely je třeba posuzovat opatrně

Globální modely jsou v rané fázi vývoje a nerozlišují mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi ani mezi výrobními systémy v nich. V některých regionech, zejména v rozvojových zemích, se zvířata nevyužívají pouze k produkci potravin, ale také k poskytování tažné síly, vláken a hnojiv pro plodiny. Při zvažování spotřeby vody na kilogram produktu se nezohledňuje mnohostranný rozměr živočišné výroby.

Kromě toho zvířata využívají vedlejší produkty z rostlinné výroby, které by jinak přišly vniveč. Využívání vody pro živočišnou výrobu by mělo být považováno za nedílnou součást hospodaření se zemědělskými vodními zdroji, přičemž je třeba zohlednit typ výrobního systému (např. krmení obilím nebo smíšená rostlinná a živočišná výroba) a rozsah (intenzivní nebo extenzivní), druhy a plemena hospodářských zvířat a sociální a kulturní aspekty chovu hospodářských zvířat v různých zemích.

Zlepšené zemědělské postupy by mohly přispět ke snížení ekologické stopy hospodářských zvířat.

V Evropě existuje omezený prostor pro úvahy o zlepšení přímé spotřeby vody v odvětví živočišné výroby, protože systémy jsou již dobře optimalizovány. U přežvýkavců se celková spotřeba vody obecně pohybuje mezi 3,5 a 5,5 l/kg přijaté sušiny. Čím vyšší je obsah vody v krmivu, tím méně pitné vody potřebují. Například při zkrmování čerstvé trávy v raném stádiu zvířata nepotřebují pitnou vodu. Zvýšení podílu čerstvé trávy nebo siláže v krmivu tak snižuje spotřebu pitné vody. (Zdroj: https://academic.oup.com/af/article/2/2/9/4638620)

Hlavní prostor pro zlepšení, aby se předešlo místním rizikům nedostatku vody, spočívá ve snížení zavlažovaných krmiv. V tomto směru existuje řada možností, od používání rostlin vyžadujících méně vody nebo vybraných pro jejich lepší genetiku až po prosazování agronomických postupů na polích zemědělskými výrobci krmiv.  

Hospodářská zvířata mohou mít na vodní zdroje i pozitivní vliv, například využívání bažin zvířaty poškozuje biologickou rozmanitost méně než jejich vysušování za účelem přeměny na zemědělské plochy.

Zdroje: –
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2212371713000024 –
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). 2006. Dlouhý stín hospodářských zvířat: environmentální problémy a možnosti.
 – https://www.researchgate.net/publication/49825039_Water_requirements_for_livestock_production_A_global_perspective

• Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). 2006. Dlouhý stín hospodářských zvířat: environmentální problémy a možnosti.  ⇧

Spotřeba vody hospodářskými zvířaty: Globální pohled na regionální problém? Animal Frontiers, Volume 2, Issue 2, April 2012, Pages 9-16