JAKÁ JE PRŮMĚRNÁ VELIKOST MLÉČNÉ, HOVĚZÍ NEBO DRŮBEŽÍ FARMY V EVROPĚ?

Menší zemědělské podniky v EU (z ekonomického hlediska) provozují řadu různých činností se smíšeným pěstováním plodin, smíšeným chovem hospodářských zvířat nebo smíšeným pěstováním plodin a chovem hospodářských zvířat současně. Tyto smíšené systémy jsou součástí našeho kulturního dědictví, a proto je obtížné stanovit přesnou definici toho, jaká je průměrná velikost mléčných, hovězích nebo drůbežích farem.

Srovnání velikosti farem, finančních zdrojů, pracovní síly nebo počtu zvířat na farmu je třeba brát s rezervou. Vzhledem k tomu, že statistické údaje o nejmenších farmách je obtížné zjistit kvůli smíšeným systémům, veřejné údaje pocházejí většinou ze specializovaných farem v deseti evropských zemích s největší produkcí.

Při pohledu na typ živočišné výroby na mapě Evropy lze za regiony s jasnou specializací považovat jen omezený počet regionů.

Obrázek 3. Typologie evropských oblastí živočišné výroby (Zdroj: INRA na základě Eurostatu, 2010)¹

Průměrná velikost chovatelských farem v Evropě je menší než 50 hektarů a hostí méně než 50 “dobytčích jednotek”. 

“Průměrná evropská farma” využívá 34 hektarů zemědělské půdy a má stádo o velikosti 47 dobytčích jednotek.². Dokonce i v regionech s chovem hospodářských zvířat využívá zemědělský podnik v 10 nejvýznamnějších evropských zemích 51 ha půdy (přibližně 35 fotbalových hřišť), na farmě pracují přibližně 2 lidé a chovají 79 “dobytčích jednotek”³ s celkovou hodnotou produkce 138 000 EUR. Tento první soubor statistik Eurostatu ukazuje, že jsme daleko od nejčastěji vykreslovaného obrazu, že evropské zemědělství je masou “továrních farem”, a to i v těch nejspecializovanějších a nejproduktivnějších zemích!  Evropské zemědělské podniky, dokonce i ve specializovaných produkčních zemích, zůstávají ve srovnání se třetími zeměmi malými farmami.

Mezi specializovanými zemědělskými podniky jsou ty, které se zaměřují na chov ovcí, největší z hlediska rozlohy s přibližně 90 ha, ale nejmenší z hlediska počtu dobytčích jednotek s průměrným počtem 61 a provozního kapitálu (méně než 113 000 EUR).

V evropských zemích s nejvyšší produkcí masa je v zemědělských podnicích s masnou výrobou zaměstnáno méně pracovních sil. Naopak nejvíce pracovních sil (více než 2 osoby) zaměstnávají velkochovy. Vlastní také největší stáda s průměrně 312 dobytčími jednotkami a mobilizují nejvíce kapitálu (více než 280 000 eur). Specializované mléčné farmy mají druhá největší stáda s přibližně 76 dobytčími jednotkami, mobilizují druhý nejvyšší kapitál (231 000 eur) a druhou nejvyšší úroveň zaměstnanosti s 1,9 osoby.

Významné rozdíly ve velikosti “farem” hospodářských zvířat v Evropě

Ve Spojeném království, Dánsku a Francii se nacházejí největší farmy z hlediska rozlohy, a to zhruba 95 ha na farmu. Polsko, Itálie a Nizozemsko mají nejmenší farmy s rozlohou menší než 40 ha na farmu, přičemž v Polsku je to v průměru 18 ha.   

Je zřejmé, že velikost zemědělského podniku a mobilizovaný kapitál nemají v Evropě přímou souvislost. Nizozemské farmy patří podle kritéria velikosti farmy k nejmenším, ale z hlediska hospodářských zvířat a provozního kapitálu patří spolu s dánskými zemědělci k největším. Ve skutečnosti jsou Dánsko, Nizozemsko a Belgie z hlediska mobilizovaného kapitálu na prvních třech místech, daleko před například Německem, Spojeným královstvím a Francií.

• Kolektivní vědecké hodnocení rolí, dopadů a služeb spojených se systémy živočišné výroby v Evropě – Scientific Figure on ResearchGate. Dostupné z: https://www.researchgate.net/figure/Typology-of-European-livestock-production-areas-Source-INRA-based-on-Eurostat-2010_fig3_317825615 [přístup 30. 7. 2019] ⇧
• http://animaltaskforce.eu/Portals/0/ATF/Downloads/Facts%20and%20figures%20sustainable%20and%20competitive%20livestock%20sector%20in%20EU_FINAL.pdf ⇧
• https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Glossary:Livestock_unit_(LSU) ⇧